Když jsme se v pondělí ráno vylodili v přístavu v Cagliari, čekal na nás sluncem zalitý týden na překrásném ostrově, který je z větší části turisty stále neobjevený.
Prvním úkolem ale bylo najít půjčovnu aut a pronajmout si nějaké drandítko. Problém byl, že často se jako záloha skládá opravdu hodně peněz - klidně i 2.000€ (cca 55.000Kč), což jsme prostě v záloze neměli. Na internetu ještě po cestě jsme ale našli půjčovnu, kde se virtuálně přes účet skládalo jen 800€, a k tomu měli i dobré ceny půjčovného. Navíc byla hned v přístavu, takže ideální kombinace.
Počkali jsme si na devátou, kdy otvírali, a jali se vyřizovat formalitky. Nevýhoda je, že máte omezený počet kilometrů "zadarmo". Je to průměrně něco přes sto na den (počítá se celkem podle počtu dní - čím víc, tím víc kilometrů). Co projedete navíc, to se při vrácení platí (v našem případě 0,25€ za kilometr).
My měli docela štěstí - operovali jsme s pěti a šesti dny a pán nám počítal kilometry. Za pět dní 600km, za šest dní už 800km. Mysleli jsme, že když půjčujeme auto v pondělí a vrátíme ho v sobotu ráno, počítá se to jako šest dní. Pán nás ale upozornil, že když auto vrátíme do půl desáté ráno (kdy si auto půjčujeme), počítá se to jen jako pět dní. No a jak jsme čachrovali s těmi počty, zapsal nám do smlouvy kilometry počítané k šesti dnům.
Paráda! 200 kilometrů navíc! :-)
Pán pak čtyřikrát obešel auto a zakreslil si každý (i sebemenší škrábanec) do "slepé mapy" auta (což se nám málem stalo osudným, ale o tom zase až jindy). Zaplatili jsme půjčovné i zálohu a už jsme nasedali do bleděmodrého Fiatu Panda, který se stal naším nerozlučným kamarádem na dalších pět dní, a vyrazili do šíleného italského provozu.
První zastávka následovala relativně záhy - měli jsme hrozný hlad, a tak jsme zajeli na první pláž za Cagliari a dali si snídani ze zbytků zásob. Pohodička neuvěřitelná. A pak už nás čekaly první sicilské vykopávky a první dobrodružství - Nora, Necropoli di Montessu a hledání spaní.
Lucie
 |
| I takto to vypadá v cagliarském přístavu |
Prvním úkolem ale bylo najít půjčovnu aut a pronajmout si nějaké drandítko. Problém byl, že často se jako záloha skládá opravdu hodně peněz - klidně i 2.000€ (cca 55.000Kč), což jsme prostě v záloze neměli. Na internetu ještě po cestě jsme ale našli půjčovnu, kde se virtuálně přes účet skládalo jen 800€, a k tomu měli i dobré ceny půjčovného. Navíc byla hned v přístavu, takže ideální kombinace.
Počkali jsme si na devátou, kdy otvírali, a jali se vyřizovat formalitky. Nevýhoda je, že máte omezený počet kilometrů "zadarmo". Je to průměrně něco přes sto na den (počítá se celkem podle počtu dní - čím víc, tím víc kilometrů). Co projedete navíc, to se při vrácení platí (v našem případě 0,25€ za kilometr).
 |
| Náš bleděmodrý ďábel |
My měli docela štěstí - operovali jsme s pěti a šesti dny a pán nám počítal kilometry. Za pět dní 600km, za šest dní už 800km. Mysleli jsme, že když půjčujeme auto v pondělí a vrátíme ho v sobotu ráno, počítá se to jako šest dní. Pán nás ale upozornil, že když auto vrátíme do půl desáté ráno (kdy si auto půjčujeme), počítá se to jen jako pět dní. No a jak jsme čachrovali s těmi počty, zapsal nám do smlouvy kilometry počítané k šesti dnům.
Paráda! 200 kilometrů navíc! :-)
Pán pak čtyřikrát obešel auto a zakreslil si každý (i sebemenší škrábanec) do "slepé mapy" auta (což se nám málem stalo osudným, ale o tom zase až jindy). Zaplatili jsme půjčovné i zálohu a už jsme nasedali do bleděmodrého Fiatu Panda, který se stal naším nerozlučným kamarádem na dalších pět dní, a vyrazili do šíleného italského provozu.
První zastávka následovala relativně záhy - měli jsme hrozný hlad, a tak jsme zajeli na první pláž za Cagliari a dali si snídani ze zbytků zásob. Pohodička neuvěřitelná. A pak už nás čekaly první sicilské vykopávky a první dobrodružství - Nora, Necropoli di Montessu a hledání spaní.
Lucie
Do italského provozu bych se teda nevrhla ani v obrněným tanku! Blinky jim nic neříkej, pruhy taky ne :D Hrůza! :D
OdpovědětVymazattravelingcookies.blogspot.com