středa 23. ledna 2013

Honí mě cestovatelská, aneb jak jsem se rozhodla letět do Londýna

Jak jsem psala už v minulém příspěvku, dlouho jsme se s Danielem nikam nevypravili. Příští týden sice na skok zajedeme do Slovinska, ale bude to ještě rychlejší rychlovýlet než byly Benátky...

Ačkoli jsem měla nabitý víkend, našla jsem si chvilku i na bezmyšlenkovité brouzdání po internetu. Čistě z nostalgie jsem zabrousila i na stránky dovolena.cz, kde jsem přesně před rokem vyhledávala dovolenou pro nás a Filosofa se Zuzankou, a kde jsem nakonec vybrala úžasné a nezapomenutelné Emiráty.

No a když jsem tak procházela dovolenkové destinace, osvítil mě duch svatý... Nebo spíš cestovatelský. Na týdenní dovolenou teď ani jeden nemáme čas, ale proč si nezaletět někam jen na pár dní? A nemusí to být ani k moři!

Už dlouho se chci podívat do Bruselu, a tak jsem začala vyhledávat levné letenky. Náhodou jsem ale objevila i docela dobré letenky do Londýna a Dublinu. Okamžitě jsem volala Danovi, že mám jako super nápad a že někam poletíme :-) Drahý rozhodl, že Brusel je lepší v létě, stejně tak Dublin. Ale že u Londýna je jedno, kdy se tam člověk podívá, stejně je tam pořád hnusně... No a tak jsme vymysleli, že poletíme do Londýna!

Zdroj: pelikan.sk

A pak stačilo už jen dát dohromady pořádně termín, zapsat do diáře a vymyslet, kde tam budeme spát... Termín máme, v diáři zapsáno taky. Kde budeme spát, netušíme, ale letenky jsem právě zaplatila a na konci února nás čekají čtyři dny v Londýně. No už se těším jak malá! :-)

Lucie

úterý 8. ledna 2013

Zima cestování nepřeje...

... Nebo alespoň v mém případě. Myslela jsem si, jak se zajedu podívat do vánoční Vídně a Drážďan, zkouknu trhy v Olomouci, projdu se zasněženým Libercem a Jabloncem a uděláme si zimní procházku s našima po Vsi. Ani jedno se nezadařilo...

Kvůli pracovnímu vytížení v redakci jsem se nestihla podívat nikam. A když už jsem se konečně dostala na sever, neměla sváteční službu na HOTlinu a těšila se na zimní radovánky, začalo pršet. No vážně! Takže ačkoli sněhu u nás bylo docela dost, bylo to hnusné, mokré a nepříjemné. Aspoň, že pohádky dávali v televizi pěkné (Popelka nikdy nezklame).


Jak se u nás na severu pozná obleva - když se šampaňské na zahradě nemusí  hledat s hrablem (vychází ze zkušenosti)

A pak už zase byl čas vrátit se do Brna, zasednout k počítači a dopsat bakalářku. Uf. Bylo to poměrně vyčerpávající, ale mám to za sebou a můžu začít plánovat další cestování. Daniel dostal nápad spojit příjemné s užitečným (opět jedna jeho kamarádka jede studovat do zahraničí), a tak vymyslel, že si uděláme další rychlovýlet, tentokrát do Slovinska.

Takže pokud vše půjde tak, jak má, brzy tu bude pár článků pravděpodobně o Lublani, možná Mariboru, Koperu a třeba i Terstu (i když to je zase Itálie, ale to nevadí, tam jsme minule nebyli). Jen musíme dát dohromady přesný plán cesty a vyrazíme. Už se setsakramentsy těším! :-)

P.S. Už jsem říkala, jak mám šikovného muže? Zatímco já jsem tvořila vědecké hodnoty (i když to je asi dost nadsazené v případě mojí bakalářské práce), on tvořil hodnoty hmotné. V rohu pokoje, kde já prosazovala gauč, postavil pódium na sezení.


V procesu tvorby. Bohužel špatná kvalita, foceno jen na telefon.

Tedy gauč jsem jen navrhla a bylo mi sděleno, že tam bude ono pódium. Tři čtvrtě roku jsme o pódiu jen mluvili. No a teď už tam konečně je :-) Přes Vánoce si nařezal latě a další dřevo a před koncem roku to všechno smontoval. Přesně na Silvestra jsme pak už jen koupili koberec na potažení, drahý ho nařezal, přilepil, na vrch hodil naši kravičku (pracovní označení pro kravskou kůži, co jsme sice koupili v Ikei, ale vozíme ji s sebou na bitvy a Putování) a bylo hotovo.


Pódium v celé své kráse :-)

Teď máme báječný prostor na hraní deskovek (k Vánocům jsem Danielovi koupila Šalingrad), pití čaje (konečně se nám ty série čajové keramiky budou k něčemu hodit), relaxování (vytáhli jsme i okrasné polštáře, na které jinde nebylo místo), čtení (jen ještě přidělat ty lampičky) a koukání na filmy (jó, to až si konečně pořídíme taky ten dataprojektor...). Takže paráda, návštěvy mohou začít chodit!

Lucie