úterý 3. prosince 2013

SIC-SAR I.: aneb doslova italská dovolená na Sicílii a Sardínii

Dlouho jsme s Danielem přemýšleli, kam se v létě vydáme na dovolenou. Chtěli jsme někam do tepla a ideálně navštívit místa, kde jsme ještě nebyli. Dan prosazoval stopem do Bulharska, případně do Bosny a Hercegoviny a jinam na Balkán. Já zas měla podmínku, že se chci také koupat v moři a nehodlám být okradená hned na prvním stopu. Ano, rozhodli jsme se totiž stopovat.


Nakonec jsem úplnou náhodou (a taky po šíleném googlení a zkoušení všech možných i nemožných kombinací a variant) narazila na levné letenky z Bratislavy na Sicílii. A když už jsem byla v tom, tak letenky ze Sardínie do Bratislavy byly taky za dobrou cenu. A plán na dovolenou byl najednou jasný...


Tedy jasný... My ho popravdě moc nepromýšleli. Co na tom, že ani jeden neumíme italsky a Italové zase neumí anglicky... Prostě jsme koupili dvě mapy a dva průvodce, do batohu přibalili ceduli na stopování a vyrazili vstříc asi nejnenaplánovanější a celkově nejnepředvídatelnější dovolené, jakou jsem kdy zažila. 


Napevno jsme věděli pouze to, že v neděli večer nám jede trajekt mezi Sicílií a Sardínií, a že ho bezpodmínečně musíme stihnout. Dopředu jen řeknu, že jsme ho nakonec stihli, a to dokonce levou zadní (vyvalení na lehátku na městské pláži). Ovšem kde budeme spát, jak se tam budeme stravovat a co všechno musíme navštívit, to jsme v podstatě řešili až za pochodu.


Dovolená to byla prostě skvělá - zamilovali jsme se do marsalského vína (a v opojení si nechali domů poslat 18! lahví vína), nedáme dopustit na místní Bed&Breakfast, Sicílie má nádherné vnitrozemí a Sardínie zase pobřeží, definitivně mám potvrzené vysněné auto - červený Mini Cooper s bílými pruhy a střechou, pokud se někdy vezmeme, tak na svatební cestu pojedeme právě tím Mini na Sicílii a jednoznačně máme respekt před Fiatem Pandou!


Ale o tom zase příště...

Lucie