Finsko mě naprosto uchvátilo - lidé, příroda, atmosféra, pohoda. Takže následující série článků bude oslavná píseň na tuto zemi. To jen tak na začátek, abyste s tím počítali...
Další věc je, že nakonec jsem tam jela sama a bez Daniela, takže to není úplně ve stylu "Daniel a Lucie na cestách", ale pouze "Lucie na cestě...". Každopádně si myslím, že Suomi, jak se ve Finštině řekne Finsko, si článek rozhodně zaslouží, a to ne jeden...
Pro bližší pochopení a pro nezasvěcené - nejela jsem tam sama jen tak. Vlastně jsem ani nejela tak úplně sama. Mířila jsem tam na mezinárodní roverské setkání Roverway 2012 společně s dalšími šedesáti Čechy a přibližně tři a půl tisíci skauty ze všech možných i nemožných koutů planety (Evropa byla jasná, ale objevily se tam i kontingenty z Brazílie, Hong Kongu, Thaiwanu, Libanonu, Islandu, Kanady a podobně). Daniel společně s Filem a Zuzankou za mnou měli přijet do Helsinek a společně jsme si měli projet jižní Finsko a následně se cca na týden vydat do Pobaltí. Bohužel to se nakonec neuskutečnilo, a tak jsem si Finsko užila jen sama.
Itinerář cesty:
Každopádně z celého tohohle výletu jsem nadšená. Hrozně se mi tam líbilo a doufám, že se tam brzy zase vrátím. Jen co zpracuju fotky, dovyperu všechno prádlo, douklidím skautské vybavení a na chvilku si odpočinu, pustím se do psaní jednotlivých článků a postřehů. Zatím to vidím, že jeden věnuji samotným Helsinkám, další ve zkratce Roverway a poslední Finsku všeobecně. Pokud mě napadne ještě něco dalšího, možná toho bude víc. To se ještě uvidí.
A na závěr jednu roverwayáckou (není to nic moc, ale slyšeli jsme to už tolikrát, že se mi i začala líbit a přežiju i uječený hlas zpěvačky):
Další věc je, že nakonec jsem tam jela sama a bez Daniela, takže to není úplně ve stylu "Daniel a Lucie na cestách", ale pouze "Lucie na cestě...". Každopádně si myslím, že Suomi, jak se ve Finštině řekne Finsko, si článek rozhodně zaslouží, a to ne jeden...
Pro bližší pochopení a pro nezasvěcené - nejela jsem tam sama jen tak. Vlastně jsem ani nejela tak úplně sama. Mířila jsem tam na mezinárodní roverské setkání Roverway 2012 společně s dalšími šedesáti Čechy a přibližně tři a půl tisíci skauty ze všech možných i nemožných koutů planety (Evropa byla jasná, ale objevily se tam i kontingenty z Brazílie, Hong Kongu, Thaiwanu, Libanonu, Islandu, Kanady a podobně). Daniel společně s Filem a Zuzankou za mnou měli přijet do Helsinek a společně jsme si měli projet jižní Finsko a následně se cca na týden vydat do Pobaltí. Bohužel to se nakonec neuskutečnilo, a tak jsem si Finsko užila jen sama.
Itinerář cesty:
- 17.7.
- 19:00 - odjezd z Brna do Prahy, kde jsem přespala u kamaráda (díky, Jendo)
- 18.7.
- 7:15 - odlet z Ruzyně směr Mnichov a následně do Finska
- 12:35 - přílet do Helsinek, Vantaa
- 18.-20.7.
- Helsinky
- 20.7.
- Opening ceremony na Olympijském stadionu
- přesun na tábořiště Evo (cca 200km severně od Helsinek)
- 20.-28.7.
- Roverway 2012
- 29.7.
- bourání tábora, super benefity pro IST, přesun do Helsinek
- 30.7.
- opět Helsinky, večer odlet přes Frankfurt do Prahy.
- 31.7.
- přibližně ve tři ráno příjezd do Brna (na letišti mě vyzvedl můj drahý), ukládání ke spánku kolem čtvrté, prospané dopoledne...
Každopádně z celého tohohle výletu jsem nadšená. Hrozně se mi tam líbilo a doufám, že se tam brzy zase vrátím. Jen co zpracuju fotky, dovyperu všechno prádlo, douklidím skautské vybavení a na chvilku si odpočinu, pustím se do psaní jednotlivých článků a postřehů. Zatím to vidím, že jeden věnuji samotným Helsinkám, další ve zkratce Roverway a poslední Finsku všeobecně. Pokud mě napadne ještě něco dalšího, možná toho bude víc. To se ještě uvidí.
A na závěr jednu roverwayáckou (není to nic moc, ale slyšeli jsme to už tolikrát, že se mi i začala líbit a přežiju i uječený hlas zpěvačky):
Žádné komentáře:
Okomentovat